Pokus o haiku červencového dopoledne

     To jsem takhle byl na balkóně... a zahlédl níže popsanou scénu. Je to haiku nebo ne? Nevím. Třeba mi někdo z mých čtenářů pomůže a řekne....

V žáru července

tucet vlašťovek honí

jedinou mouchu...

Katarze aneb Večer plný trapasů

Zdroj

     Když se mne téměř před rokem ptali, co bych chtěl k loňským kulatinám, neváhal jsem ani okamžik a  pravil, že bych se rád dostal na koncert Sarah Brightman a Gregorians 16. 12. v Praze. To jsem si dal... Bylo mi vysvětleno, že za takové peníze a v takovou dobu do Prahy rozhodně nepojedu. A pak jsem, zklamaný, na podzim zjistil že se v našem okresním městě objeví tři operní pěvkyně na svém turné Divy lásky a hudby. A tak již od zmíněného podzima  jsem dopředu upozorňoval všechny, kdo poslouchali i poslouchat nechtěli, že si koupím lístek sám a letos 11. dubna prostě nebudu mít čas a zájem o nic jiného než o uvedený koncert dam Pavlíny Senic, Terezy Mátlové a (mé platonické lásky 😉) Andrey Tögel Kalivodové. A tak jsem zas jednou po dlouhé době (tentokrát vskutku počítáno na léta) vyrazil za kulturou.

 

Na rozcestí aneb takové malé zamyšlení

Viktor Michajlovič Vasněcov - Rytíř na rozcestí (zdroj)

  

 "Ty, kdo rovně půjdeš, pojedeš, či poletíš, zemřeš, kdo vpravo, oženíš se, kdo vlevo, bohat budeš..." Zhruba tak by se dal přeložit nápis na kameni, před nímž stojí rytíř (dle některých pramenů snad sám Ilja Muromec). Nejsem rytíř (tím méně bohatýr), přesto mám pocit, že jsem se na rozcestí tak nějak v podstatě nedopatřením ocitnul i já.